Je skoro půlnoc a do uší mi znějí starý Chinaski. Zvláštní pochmurná nálada stvořená pro psaní. Už skoro rok mám napsanou poznámku, že to tu chci předělat, upravit, hlavně s tím hnout Jenže to bych nebyla já, abych takovouhle věc neodsouvala a neodsouvala. A vida, poslední příspěvek je z července loňskýho roku. Snad nebylo co říct, snad jsem se bála, že psací dar je téměř vyčerpán (a teď si ho přece musím šetřit na diplomku )

Tak co chci vlastně říct? Že jsou to dva roky, co jsem odjížděla do Dánska. Že to je více než rok, co jsem zpátky. Že se moje cestovatelský touhy vracej, že mi chybí angličtina, chybí erasmáckej život a hlavně ten pocit, kterej máte, když žijete mimo svoji vlast. Kdo byl pryč asi ví, o čem mluvím. Na druhou stranu, situace je jiná a já řeším konec školy, diplomku, státnice a co potom. Volnost se krátí nebo co )

Tak nevim, můžu sem psát o prokalenejch nocích v brněnských klubech (Livin forever), o potupnejch zkouškách, o nejlepším bydlení (udělala bych si vočko u spolubydlících), o kamarádech (pýchou se dmu), o plánech (eh seznam se netenčí), o chlapech (to bych jim neudělala), o sportu (přičemž kickbox jsem absolvovala jen díky obětavosti kamarádek, když já ležela doma v teplotách), o kultuře (však jsem referentka) nebo o čemkoli jiným. Nebo sem dát zvídavý dotazník a Chinaski mi mezitím zpívají „proč se bát zítřků, třeba nepřijdou…“, tak snad abych šla spát než se z mýho příspěvku stane dekadentní moralistická šplichta

Evidentně můj závazek nevyšel. Jako mnoho mých závazků, ach ta vůle ) Tak jak to všechno nakonec bylo?!

Rok utekl jako nic a já se ocitla zpátky v Čechách. Předtím mě v Dánsku navšítvily holky z psychologie, holky z gymplu, udělali jsme pár výletů, užili si trochu srandy, nějaké grilovačky, párty na pláži, párty na kolejích, párty ve škole, haha. Ukončila jsem Erasmus pěkně poctivě, velkou párty u mě na koleji, kde se většina lidí opila a pak jsme pokračovali na velikou párty jinam, kde se opili už úplně všichni. Já jsem cestu zpátky absolvovala pěšky v dešti a bosky (kdo by to byl býval řekl, že z podpatků toooolik bolej nohy!). Poslední večer jsme poseděli v naší oblíbené kavárně, kam se se mnou přišli rozloučit ti nejbližší. No prostě, srdce mi to trhalo, ale co se dalo dělat. Třeba nejít vůbec spát, což jsme taky udělali Bylo mi nabídnuto splnění posledního přání, ale neřeknu vám, co to bylo, zeptejte se osobně

A zpátky na rodném písečku….Naskočila jsem do zkouškového vlaku, který mě převezl přes zkoušky, praxi i naše pseudostátnice až do prázdnin. Že to ale byl boj! Ale vydrželo se…A místo odpočinku se dostavil smutek. Tak jsme ho hned rozpili na oslavě státnic a potom na víkendu na Pálavě. Tož aspoň na ten hrad jsme vylezli, takže výlet byl úspěšný Nebudu tvrdit, že mi Dánsko nechybí…Ale ani že bych se hned vrátila. Rozvinul se u mě Post-Erasmácký-syndrom, s pocitem, že to všechno snad ani nebylo. Ty zážitky se stejnak vypovědět nedají a když začnu, tak se stejnak dostaví pocit, že se chlubím. Tak to ze mně snad ostatní postupně vytahaj. Zvláštní, být po roce doma u rodičů v malém městečku, kam se podělo 200 lidí, akce, každodenní cyklistika, myšlení v angličtině? Ale netruchlím, makám na sobě a chci konečně dotáhnout, na co jsem myslela celou dobu. Tak jsem se zapsala do ISC a pomůžu novým Erasmákům v Čechách (teda spíš na Moravě), napájím se českým pivem, snažím se vidět všechny přátele, chci si udělat certifikát z angličtiny a začít se učit španělsky. A co bych ještě mohla? Hrát na kytaru, jezdit hodně na kole, hrát šachy, naučit se plíst, přečíst ty psychologický bichle, co mám z knihovny a fůru dalších věcí.

Někdy napíšu z nějaký akce. Třeba teď v pondělí jsme byli v Krkonoších a musím uznat (se skloněnou hlavou), že rok bez kopců byl znát. No co, vyrazím víckrát a fyzička bude zpátky

Dala jsem si závazek, že sem napíši častěji. Tak můžu teď zhodnotit návštěvu holek i napsat, co se tu děje.

Po návratu z Edinburghu jsem měla pár dní volna, které byly spíš uspěchané než pohodové. A v sobotu přijely na návštěvu holky z Brna z psychologie. Tak jsme se úspěšně napěchovaly tři do mého pokojíku, ovšem jak to bylo pohodlné, to se raději zeptejte jich

Hned v sobotu jsem je donutila jít na narozeninovou oslavu. Během tohoto týdne jsem si uvědomila, jak je asi těžké se mnou udržet krok. Samozřejmě, že i mně dojde energie, ale asi ne tak rychle jako všem ostatním. Takže i s pár hodinama spánku dokážu dost dobře fungovat. Stejně tak, jako mě nerozloží studené větrné dánské počasí:-) A tak jsem nechápala, že holky prostě nevydrží tak dlouho ponocovat, angličtina je unavuje a prostě nepotřebují tolik chodit ven jako já. A jak řekla Káťa “ napadlo tě někdy poděkovat svýmu tělu, jak odolný?“, tak teď můžu říct jo, teď už vím, že toho dost zvládám. Ale abych se jen nechválila, nakonec mě stejnak položila rýma. Naštěstí až dnes, když jsem holkám zamávala pápá a odeslala je zpět do ČR

Tak co jsme všechno zvládly? V neděli jsme spaly, jedly, povídaly, četly časopisy a byly na procházce. V pondělí jsem měla školu a tance, tak jsem je viděla až pozdě odpoledne a vzala jsem je na místní horkou čokoládu. V úterý jsme prolezly město, udělaly nezbytný shopping a vydaly se na pláž, kde už jsme ale málem umrzly. Ve středu jsme navštívily nedaleké městečko Silkeborg pověstné okolními jezery a lesy. Tak jsme se pěkně prošly:-) Čtvrtek patřil Aarhuskému muzeu Aros, které nás nadchlo všechny. V dolních patrech je spousta věcí, které si člověk může vyzkoušet a je to prostě zábava. Takže tam jsme se vyblbly a v horních patrech s moderním uměním jsme se zase pořádně zasmály

A v pátek jsme se přesunly do Kodaně, viděly jsme Malou mořskou vílu (musím uznat, že za slunečného počasí vypadá mnohem líp!) a nejhlavnější památky. Christianii navšítivily holky beze mě, protože se mi nechtělo a taky na mě začínala lézt chřipka. A dnes ráno jsme se výborně nasnídaly a rozjely se dom…

Návštěva určitě stála za to. Teď je mi tu samotné skoro smutno….A jak se mám jinak? Zamilovala jsem se do místní knihovny, jezdím tam často a půjčuji si tuny cédéček a knih:-) Do školy mám spoustu práce, docela i kreativní práce, úkoly na každou hodinu. Své dva volitelné předměty z jiné fakulty jsem vzdala a raději využívám čas na práci do školy do Čech. Přece jenom Souborné zkoušky se blíží mílovými kroky:-(

Nedávno tu bylo úžasné slunečné počasí, dokonce jsme i obědvaly venku. Zato teď zase jen prší a fouká. Aprílové dánské počasí…A tak nějak tu ten čas utíká a běží….Zatím se loučím a zase napíšu, ať tu taky je někdy něco nového

Včera jsem se vrátila ze šestidenního výletu do Skotska.

Sehnali jsme úžasně levné letenky, takže jsem letěla do Edinburghu a zpět za 38 Kč!  Přiletěli jsme ve středu, ubytovali se v pěkném hostelu na hlavní historické ulici Royal Mile a vyrazili jsme obhlédnout město. Večer jsme zašli do hospůdky na pivo, ochutnala jsem poprvé Guinesse ( a upřímně- vypadá pěkně, pěna sametová, je to legenda, ale že by mě chuťově nadchnul, to se říct nedá ). Potom dorazilo pár muzikantů a začali hrát staré skotské balady, takže atmosféra byla prostě kouzelná. Druhý den jsme prošli Old Town. Navštívili jsme hrad, který opravdu stál i za to brutální vstupný, viděli jsme parlament a zašli jsme si poslechnout debatu (ovšem téma mi bylo malinko vzdálené, něco o snížení volebního věku na 16…), viděli jsme královský palác Holyrood House, vyšlápli si na kopec, obhlédli univerzitu a ochutnali tradiční skotský Haggis. Popravdě jídlo lehce podivné, něco jako játrové knedlíčky s bramborovou kaší a dýňovým pyré v omáčce, co připomínala hovězí polívku a celé to bylo postavené do věže, takže to připomínalo spíš dezert než hlavní jídlo. Nicméně, hlad je nejlepší kuchař, tak jsme to statečně snědli. Večer hostel pořádal takové tour de beer po hospodách. Tak jsme měli možnost poznat naše spolubydlící. V pokoji s námi byl jeden roztomilý angličan, který přijel na pracovní pohovor, poznali jsme několik Australanů cestujících už třeba i dva roky. Ovšem únava nás přemohla, tak jsme odešli dřív, abychom se vyspali na další den (a dobře jsme udělali, Angličan vstal ráno s pěkným bolehlavem).

V pátek jsme se přesunuli do jiného hostelu, který se tomu prvnímu nepodobal ani náznakem. Připomínal trochu dům hrůzy, trochu doupě alkoholiků. Báli jsme se i jít na záchod natož do sprchy. Ovšem barák to byl fascinující, zabloudit v něm nebylo nijak obtížné! Tak přes den jsme obešli New Town, hlavní nákupní tepnu, nějaké památníky a vylezli si na další kopec se super výhledem na přístav i celé město. Poobědvali jsme Fish and Chips (z čehož mi pak bylo pěkně blbě) a vydali se hledat přístav a královskou loď Britanii. Přístav jsme našli už docela za tmy a z Britanie jsme neviděli téměř nic, protože se tam platí hodně vysoký vstupný nebo si ji můžete prohlédnout přes sklo nákupního centra. Nohy nám už moc nesloužili, tak jsme se nechali odvést autobusem (dvoupatrovým;-) zpátky do našeho hostelu a šli spát.

V sobotu ráno jsme nastoupili do miniautobusu a vyrazili na výlet směr skotské Highlands. Průvodce byl úžasný, vyprávěl hodně o historii Skotska a pouštěl hudbu, která krásně podkreslovala krajinu, kterou jsme projížděli. Tak co si vybavím, viděli jsme památník Williama Wallace (na kterém neuvěřitelně foukalo), několik jezer, mostů, hřbitov, kde leží Rob Roy a skrz Glen Coe jsme dorazili do Fort Williams. Glen Coe jsou typické skotské kopce nebo spíše hory, drsné, podmáčené s nízkou trávou, jeleny a ovcemi. Ve Fort Williams nás čekal hostel, který připomínal spíš hotel. Zažili jsme téměř kulturní šok po předešlém hostelu. Ve Fort Williams nic moc není, ale je to pěkné malé městečko. Večer jsme zašli s Texasanem na pivo a Eva ochutnala další skotskou specialitu Black puding. No ehm, byl to Haggis lehce krvavý a černý s celozrnnou sušenkou. Páreček skotů od vedlejšího stolu se jí pak ptali, jestli to jí poprvé. Že prý podle výrazu tváře se to lehce poznáJ

V neděli jsme viděli Ben Nevis a samozřejmě Loch Ness, bohužel příšera nebyla spatřena. A popravdě, předtím jsme viděli asi 6 dalších Lochů, tak Loch Ness už mě nijak zvlášť nedojal. Ovšem krajina byla prostě nádherná. Málem bych zapomněla na hrad Eileen Donan Castle, který leží na ostrůvku na jezeře.

V Edinburghu jsme se ubytovali zpět v prvním pěkném hostelu a po velké večeři jsme šli trávit na procházku do města. A večer jsme zakončili náhodným setkáním se dvěma Čechy, co studujou ve Švédsku. Prostě o náhody není nouze…

Suma sumárum, Skotsko je krásné! Zní tu dudy, muži chodí v kiltech a pijí whisky. No dobře, není to tak pořád, ale občas něco takového pochytíte. Do Edinburghu (mimochodem čtěte Edinbrá) jsem se zamilovala po pěti minutách. Je to krásné historické město, staré baráky, středověké uličky a kopce hned za městem. A o skotské krajině snad ani mluvit nemusím, prostě pohádka! Mimochodem, poprvé jsem viděla oba konce duhy najednou. Co se týče počasí, rozhodně tepleji než v Dánsku, všechno tam kvete a slunce svítilo o sto šest a občas se vystřídalo s deštěm. Prostě skotské počasí;-)

Takže výlet byl mooc fajn, mrkněte na fotky;-)

tak se překulil prosinec i leden a já se zase hlásím z Dánského království. Doma proběhly nějaké ty oslavy Vánoc a Silvestra a pak ošklivé zkouškové a na konci ledna jsem odkulila zase zpátky sem.

Prakticky jsem tu začala oslavou svých narozenin, která se vyvedla:-) Malá akce u mě na koleji, na které nechyběl dort se svíčkama, ochutnávka Becherovky a Ferneta, turecké mňamky, víno, pivo a karaoke zpěv. O půlnoci proběhl urychlený přesun do centra a tam jsme v baru tančili až do rána:-))

Pak jsem chtěla nechat opravit kolo a zjistila jsem, že by mě to stálo jednou tolik, kolik mě stálo celé kolo!!! Tak jen doufám, že v tom stavu, jak je, bude jezdit ještě nějakej ten měsíc…

Ve Student House jsem zjistila, že lidi se tu opravdu obměnili a já najednou nevěděla, jestli chci nový obličeje vůbec poznávat. Ale nakonec jsem s nima vyrazila na víkend do Kodaně:-D Vyrazili jsme ve čtyrech v pátek brzy ráno. Lina, dva turci a já. Tak jsme si v Kodani dali kafe, vyrazili jsme do pivovaru Carlsbergu, kde jsme absolvovali prohlídku a ochutnávku:-) Pak jsme zašli do muzea Erotica, jen tak ze zvědavosti. Následovaly dvě hodinky spánku, vyzvedli jsme další 3 holky a dva kluky na nádraží a vydali se obhlídnout noční kodaňský život. Po chvíli obhlížení jsme se zabydleli v Australském baru (taky vám to nedává smysl?), kde jsme zakotvili asi do 4 ráno. Pak jsme prospali půl soboty a vyrali se na obhlídku nejznámějších míst. Takže nějaké ty budovy, Malá mořská víla a především Christiania. Poslední mekka hippíků, kde platí zákony místních:-) Protože nám celý den vydatně pršelo a boty se nám pěkně naplnily vodou, rozhodli jsme se tam trochu pobýt. Tak jsme ochutnali jejich pivo, poslechli si trochu té starší muziky, někdo si koupil ručně vyráběné rukavice a prostě jsme nasáli tu atmosféru (zdůrazňuji atmosféru, ne že my jsme nasávali!:-) V dalším plánu bylo vydat se někam tančit, ale ta vodička mě v botičkách fakt studila, takže jen 3 odvážní borci vyrazili do víru města. Zato se vrátili ve stavu, kdy se strašně snažíte být potichu, ale jste děsně hluční:-)) Ráno jsem dokonce měla svou snídani zadarmo (tu sobotní jsme prostě zaspali, kromě Ermana, který se teprve vracel do hostelu:-)). Pak jsme si dali kafe a vyrazili projít se po městě. To už byla jen taková šolíchačka a jeli jsme domů. Cesta autobusem je spojená s trajektem, což byl fajn zážitek. Prostě sečteno, podtrženo-příjemný pohodový výlet, co stál spoustu peněz, dala jsem svou týdenní dávku kafe a piva a poznala nové příjemné tváře. Náš výlet byl v krásném mezinárodním složení (Amerika, Turecko, Španělsko, Řecko, Itálie a Česká republika:-)

A ještě v noci na koleji jsem potkala Svena, co tu byl na víkend. Tak jsem obdržela palačinku s Nutellou, hrály se chvíli nějaké hry…

A taky začala škola:-) Takže dnes Design Psychology. Hehehe, já a technika, ale uvidíme, třeba se přiučím něco do života! Ve čtvrtek mám Personal Development in Adulthood (vykručela jsem si, že nemusím psát esej:-D ) a k tomu jsem si přibrala zcela dobrovolně dva předměty z jiné fakulty. Spojení kognitivní psychologie a umění…Trochu na mě koukali, když jsem říkala, že nechci kredity, jen si tam tak budu chodit. Ale byli příjemně překvapení, samozřejmě;-)

Tak ještě vám sem nahážu nějaký nezávadný fotečky a zase se ohlásím! posílám pusu do čech!!!

no jo, jsem hrozná…nenapsala jsem skoro měsíc. A protože jsem za 12 dní doma, nebudu se nijak zvlášť rozepisovat:-) Jen shrnu, co se tu dělo.

Byla jsem na festivalu krátkých filmů a dokumentů. Nejvíc pyšná jsem byla na nás dokument Občan Havel Dmula jsem se na sedačce pýchou! Ostatní filmy byly taky moc dobrý, doporučuju vyhledat na youtube Madame Tutli Putli, Office noise, Procrastination…To jsem si užívala:-) Některý ale byly tak nudný, že tam nějakej týpek usnul. Naprostý ticho a on začal zařezávat a Alička se smála, že nemohla ani dýchat..a na plátně umírala holčička. Jojo, na trapasy jsem expert!

K tomu se vztahovala taky filmová afterparty…no vlastně to byl takovej párty víkend..jako vlastně každej, ehm…Mám dobrou kanadskou opíjecí vychytávku „jellyshooters“ (nechte se překvapit).

dál. Taky jsem byla v divadle. Je tu divadelní škola, která hraje v angličtině a bylo to moc pěkný! Irská hra, plná tance a zpěvu:-) a potom jsme byly v hospodě, kde kamarádce ukradli kabelku! Už nikdy nenechávám tašku samotnou u stolu!

Taky jsem upekla svůj první koláč v životě a pozvala kamarády na večer s dánskou pohádkou. bohužel jsme se nedostali dál než ke stolu s koláčem, španělskýma pálenkama a vínem. Ale nevadí, byl to skvělej večer. Po něm následovala tequilla s mýma spolubydlícíma a těžké vstávání do školy:-))

V pátek byl ve městě vánoční průvod. Santa Claus v limuzíne, podivná Clausova žena, mažoretky a bubeníci a děti, co rozdávaly bonbony;-) Všude spousta světel, obchody otevřeny do půlnoci a úúžasná atmosféra!

Udělali jsme párty na pláži. S ohněm a svařeným vínem (Španělé VŮBEC neznají!). A bylo to fajn než začalo foukat od moře, tak jsme se přesunuli do kavárny na kakao a bylo to taky fajn.

A tohle úterý jsem ochutnala dánské svařené víno glogg (s oříškama a mandlema) a aebleskriver (sladké jablečné koule:-) Taky jsem slyšela jaké je tradiční vánoční menu dánů, syrové ryby, smažené ryby, různé chleby a rýžový pudink. Zato skoro nikde nedělají cukroví jako my, takže cítím jako svou vlasteneckou povinnost, jim něco ukuchtit! Mimochodem, pečení a vaření jsem naprosto propadla. Se Secil jsme připravovaly tradiční jablečné koláčky a byla to nejlepší terapie jakou si umím představit. A pak jsme je sežrali u novýho Batmana;-)

zítra mám poslední prezentaci a pak začnu dělat něco na zkoušky do Čech. A všem, co se stýská, vzkazuji: doma jsem 16. Těšte se!

Krutej mlhavej deštivej podzim…už týden! Tak snad zas odejde, jak přišel. V pátek jsem seděla ve škole jak zmoklá slepice:-)) A dneska vichřice, že jsem nechtěla ani vystrčit noc z podpeřiny…Ale pak sluníčko;-) Prostě Dánsko!

Halloween byl šílenej..šla jsem za baby…myslím, že by mi kdekdo dal pětikorunu a pusu na čelo;-) Každopádně jsem byla děsně roztomilá, minimálně podle počtu fotek, co všichni pořídili..a na chlapi to taky zabíralo…no mrkněte na fotky;-) Chvíli objímám kelímek, chvíli chlapa, chvíli flašku..Však říkám, bylo veselo.

Tak jsem potom druhej den musela do přírody…jela jsem sama na pláž, jen já, moře a moje hudba. Sobotní pohoda.

V neděli večerní popíječka na bytě, pondělí bazén a přednáška amerického profesora psychologie. To mě nadchlo (nejen proto, že jsem rozumněla:-), ale hlavně proto, že se mi líbilo, co dělá. Tak aspoň vím, po čem mám pátrat v knihovně. A večer jsme koukali na akční film s Leonardem Dicapriem, Mattem Damonem a dalšími a bylo to super! Jen chudák Orlando asi trpěl, když jsme se pořád ptali na nějakej překlad:-))

V úterý jsme si ve Student House zahrály stolní fotbálek a naprosto jsme mu propadly. Tak jsme v pátek hrály ve škole, kde se může hrát zadarmo. Tak budeme trénovat dokud nebudeme naprosto profi!Mimochodem pátek byl ve škole vůbec kouzelnej. Konečně jsem viděla Friday Bar. to se školní kantýna promění v hospodu a studenti popíjejí pivo se svými profesory. Ve 2 odpoledne! Miluju Dány:-)) Takže sedí, vedou akademické debaty, hrají fotbal nebo mají nějaký téma (překvapilo mě, když jsem uprostřed kantýny viděla rodeo býka!).

Ve čtvrtek jsem měla zkoušku z dánštiny. Na to, že neumím kváknout slovo…Měli takovou kupu otázek a já sice rozumněla, ale stvořit odpověď bylo těžký. No ale nejpodivnější je, že ještě čekám na výsledek! Což je u ústní zkoušky dost divný ne?:-))

Tak teda v pátek byl J-Day. Na dánský pivní trh vylezlo vánoční pivo, takže všichni dánové byli v ulicích. Což je celkem zvláštní úkaz, oni většinou pijou doma. Ale pátek byl spešl, takže všude bylo hodně hodně opilých Dánů a že pořekadlo „pít jako Dán“ je pravda asi nemusím nijak zdůrazňovat! No ale my jsme byli v ulicích taky. Takže nejprve byla oslava narozenin plná růžovejch balonků, kupy jídla, vodky s džusem a vína a dort, o kterém Kasia stále prohlašuje, že ho pekla (haha). Pak jsme se přesunuli na reggae koncert, kde jsem po dlouhé době zas viděla lidi s dredama a pak jsme se přesunuli do Social Clubu, kde byli všichni ti divní opilí Dánové.

V sobotu jsem byla na přepychové španělské večeři (konečně jsem ochutnala slavnou španělskou omeletu), daly jsme si španělské víno a ochutnaly španělskou pálenku (z borůvek a druhá byla z heřmánku!). Pak jsme tančily, vypily hromadu vína a vydaly se na Illegal Art party. Cesta na kole byla veselá, Lina spadla asi 5krát!:-)) Každopádně tahle párty byla neobvyklá-konala se v prostorách opuštěný fabriky, na dvoře se dělal oheň, pilo se, co kdo přinesl a hrálo se na to, co přišlo do ruky:-) Pak jsme se ale přesunuly ještě na další oslavu narozenin. Ta byla ale plná španěláků a žádná velká sranda…došlo pití a jim anglickej slovník.

Neděle pohodička u filmu a popcornu;-)

Musím ochutnat to vánoční pivo! Taky tenhle týden jdeme na festival krátkých filmů a dokumentů (zadara;-). A to bude všechno..prozatím;-)

Hm, začala jsem být pekelně líná sem psát. Tak to jen tak nějak shrnu a přihodím nějaké fotečky;-) Tak už jsou to dva týdny od návratu ze Švédska. Jo, prej bych měla dělat odstavce, tak se omlouvám, že to mám vždycky jak slovní průjem!:-))

Začaly jsme chodit do sauny, podle hesla „vše co je zdarma, je dobré“ jsme nasadily frekvenci dvakrát týdně. Vypadá to ale, že budeme chodit jen jednou týdně. Každopádně je příjemný se takhle pěkně zapotit:-) A je to dobrý konec dne…

Taky jsme zjistily, že na pedagogický fakultě můžeme chodit zdarma do bazénu. Tak jsme hned naklusaly:-))

V sobotu jsem píchla kolo! Samozřejmě v dobu, kdy všechny obchody byly už zavřený, Tak jsem musela nechat kolo v centru a potupně dojet domů busem. V životě jsem nepíchla kolo a musím tady, kde je to třikrát dražší než u nás! No tak jsem v pondělí dala 80 DKK jen za zalepení díry. Naučím se opravovat kolo sama. Ach jo, všichni moji kamarádi a brácha mě tak rozmazlili, že nejsem  schopná si nic opravit nebo pořešit třeba na počítači. Jdu do sebe:-)

V pátek jsme byli na exkurzi na klinice pro úzkosti a deprese. Bylo to celkem zajímavý, hlavně druhá část, kdy jsme navštívili muzeum. Výtvory některých pacientů mě fakt nadchly. Například jeden chlap vytvořil „sochu“ (v životní velikosti) takové příšerky a dal ji do úst bonbony. Každý večer ji políbil na rty a dostal bonbon! No není to úžasná fantazie?;-)

Pak jsme jely do Ikey. Ta je prostě skvělá a levná všude, tak jsem si přivezla krásnou teplou deku, ve které jsem zabalená, když sem teď píšu;-) No a zakončily jsme to kakaem a bábovkou:-) A večer jsme koukaly na film a popíjely víno. Miluju hudbu z filmu August Rush, pokud nejte líní najděte si to na netu:-)

V sobotu byl Secondhand bazar, kde se dalo koupit úplně všechno, úplně levně a vůbec, bylo to dobrý. Tak jsem utratila nějaký peníze;-) Pak jsem píchla to kolo. A večer jsme měli rozlučku se Svenem. Hráli jsme kvíz, kde byly otázky ze zeměpisu, dějin, politiky, sportu…No a hrálo se dobře, dokud jsme nebyli docela opilí (nebo jen já???). každopádně to stálo za to, šla jsem spát v 5 ráno…Ale to probuzení…A Sven mi chybí. Kdo mi teď bude dělat palačinky?!

V neděli jsme koukaly na film u Liny. Mají v obýváku obrovský plátno a výbornej zvuk, takže na filmové večery jak dělané:-)

Celý týden tu frčí Halloween. V úterý byl ve Student House. Konečně pořádný kapely (mně tak chybělo to skákání!), vtipný i strašidelný kostýmy a příjemný lidi. Paráda, možná nejlepší akce, co tu byla:-) Tak uvidíme, jak zítra na Skjodhojské párty;-)

Jinak…podzim je tu krásnej, tak pěkně voní:-) Ale někdy je vítr tak silnej, že musím na kole z kopce šlapat, abych se hnula:-)) Nesnáším problémy s kolem, jen se modlím, abych už nepíchla a aby už nepraskaly dráty. Povýšila jsem své kuchařské umění, jsem na sebe pyšná. Přečetla jsem 3 knížky v dánštině, jsem na sebe pyšná:-) Nabrala jsem v kavárně pohledy a vyzdobila si pokoj. Je útulný, jen se bojím, jak to sundám:-)) A další info zas jindy;-)

Holá:-) Tak už jsem se vrátila z výletu po Skandinávii. Doufám, že vás neunudím moc dlouhým vyprávěním, ale tak ty nudný pasáže přeskočte;-) Během našeho cestování se vyskytla spousta problémů, kupodivu se ale nakonec všechny vyřešily a my se šťastně vrátily domů:-)) Ale pěkně od začátku. Vyrazily jsme v sobotu ráno vlakem do Kodaně. Některé z nás po menším flámu, ale ve vlaku jsme potkaly naše spolužáky, ze kterých ještě táhl alkohol:-)) Společně jsme dojeli do Kodaně (pozn. na úvod-vlaky ve Skandinávii jsou naprosto luxusní! pohodlný sedačky, všude čisto a na záchodě toaletní papír, mýdlo a papírový osušky! Český Dráhy by se mohly trochu přiučit:-)  a my jsme pokračovaly na švédské Malmo.  Přejely jsme slavný most spojující Dánsko a Švédsko přes moře a dorazily do malého roztomilého městečka. Podle plánu jsme zašly na informace zeptat se, jak jede noční vlak do Osla. A…první problém. Žádný vlak nejel! Vlastně ať jsme přemýšlely jakkoli, nebyly jsme schopné najít rozumnou cestu pryč. Tak jsme strávily několik hodin na nádraží, s kafem (tady začíná naše kafová tradice na cestách) a mapou v ruce a přemýšlely, jak změníme plány. Nakonec jsme se rozhodly zůstat v Malmu přes noc a druhý den ráno vyrazit do Stockholmu. Vzhledem k tomu, že jsme neměly ubytování, chtěly jsme noc strávit v nějakým nočním baru. Tak jsme vyrazily na prohlídku města vybaveny informačními materiály z info centra (já jsem si v každým infocentru nahrabala kupu materiálů, tak kdybyste potřebovali mapy Skandinávie…;-). Univerzitní městečko, první Fair trade a eko město ve Švédsku nabídlo i spoustu historických budov a pěkných náměstíček a parků. Co jsme vyděly: náměstí Stortorget se sochou krále Karla X. na koni, City Hall, Kockska huset, The Residence, starou lékárnu Lejonet, kostel Svatého Petra, Lilla torg a další věci, které ale nevím jak se jmenovaly. Jediný, co mě mrzí je, že jsem neviděla hrad a ani žádná muzea ani mrakodrap Turning Torso, který je nejvyšší ve Švédsku. Každopádně jsme se snažily najít nonstop hospodu, což je naprosto nemožný a ještě k tomu ta jejich prohibice-koupíte si v obchodě maximálně pivo do 3,5%! Tak už nám bylo jasný, že celou noc nikde nevydržíme, jeden hostel nefungoval, druhej byl děsně drahej, k tomu se nám na chvíli ztratila Markéta (znáte takový ty souhry pitomejch náhod? ) a ocitly jsme se zpátky na nádraží. No a zeptaly jsme se sekuriťáků, jestli zavírají nádraží a oni že jo, ale že letiště v Kodani nezavírá. Tak jsme jely zpátky do Kodaně (30minut přes ten slavnej most) a rozhodly se spát na letišti:-) No a bylo to dobrý, protože tam byl takovej horní plácek, kde už spalo 5 kluků:-) takže  noc relativně v teple a bezpečí;-) Ještě jsme vyřešily problém, že část (2 z 5) z nás chtěla jet do Amsterodamu místo Švédska. Nakonec nás všech 5 ráno zamířilo do Stockholmu. Na nádraží jsme měly další problém, protože noční vlak do Osla byl plnej, takže jsme opět změnily plány a strávily nějakou tu hodinku na nádraží plánováním a jedením zmrzliny od McDonnalda:-)) A vyrazily jsme do města. Stockholm je trochu jako kombinace Prahy a Benátek, rozprostírá se na mnoha ostrůvkách a má úžasný historický centrum. Úzké uličky, vysoké baráky, staré mosty a …Prostě krása:-) Tak v neděli jsme viděly staré město, královský palác a centrum a vyrazily jsme na letiště ve Stockholmu, protože některým z nás se zalíbila myšlenka spaní zadarmo. Ovšem když spíte u Gatu, kde chodí celou noc milion lidí, tak z toho nemáte zrovna nejlepší pocit. Takže jsme se zařekly, že seženeme hostel v Oslu. Každopádně posilněny letištní snídaní (kafe a cake:-) jsme se vypravily znovu do centra. Navštívily jsme infocentrum, viděly výměnu hradní stráže a šly do Vasa muzeum. To bylo naprosto úchvatný-je to loď, která se potopila v roce 1628 a vytáhli ji v roce 1961! zachovalo se 95% z lodi!!! Bohužel jsme přišly pozdě a měly jsme jen hodinu na muzeum, který by si zasloužilo tak 3 hodiny! Každopádně jsme byly nadšené:-) A vyrazily jsme večerním vlakem do Uppsaly. Tam jsme spaly u Markétiný kamarádky dvě noci. Uppsala je univerzitní městečko asi 30 minut od Stockholmu. Je obklopené krásnou přírodou, rozprostírá se podél řeky a najdete v ní kupu památek a muzeí. Takže jsme viděly katedrálu, která je největší a nejvyšší ve Švédsku a v Carolinu jsme viděly Stříbrnou Bibli, kterou nám Švédi ukradli během třicetileté války. Ve středu ráno jsme vyrazily směr Oslo. Několik hodin ve vlaku, který nás vyplivl do večerního zamračeného Osla. Tak jsme vyrazily na obhlídku nejdůležitějších míst. Katedrála, Parlament, Národní divadlo, Univerzita (nejstarší v Norsku), královský palác a Vigelant park. Tak jsme ale dorazily za tmy a deště, což dodávalo tomu místu krásnou atmosféru. Potkaly jsme tam dva čechy-pár studentů ze Švédska. Cestovali už tři týdny, hlavně po norských horách a spali ve stanu, což prej byl docela mazec, vzhledem k tomu, že v horách sněžilo:-)) No a pak jsme zalezly do naprsto úžasné kavárničky, kde hrál Bob Dylen, my popíjely kakao (nebo kafe), papaly dortík a relaxovaly. Slečna, co obsluhovala byla strašně milá (jako všichni v Norsku a Švédsku!). A protože jsme nesehnaly hostel, vypravily jsme se zase na letiště. Bohužel tohle bylo děsně rušné, takže se tam spát skoro nedalo. Tak jsme to doklepaly do 6, daly si snídani a vyrazily do centra. Šly jsme zpět do Vigelant park, prohlédnout si ho za denního světla. A poslední návštěva patřila Národnímu muzeu-umění, kde jsme se viděly obrazy Muncha, ale i Renoira, Maneta, Moneta, Cezanna, Picassa a dalších:-) Takže jsme kulturně nabažené nasedly do vlaku, kde jsme strávily příštích skoro 12 hodin. A pak už jen v Aarhusu na drahej taxík (přijely jsme ve 2 ráno) a do sprchy a do postýlky:-) Takže sumasumárum- super výlet->byla to sice jen ochutnávka, protože každý město by si zasloužilo několik dnů nebo i týdnů, abych viděla všechno, co jsem chtěla! Ale vzhledem k tomu, že počítám že se tam ještě někdy ukážu,nelituju a plánuju, co všechno ještě uvidím:-) Švédsko je nádherný-krásný města plný historie a muzeí a galerií a kultury, krajina plná jezer a lesů, které jsou na podzim tak krásně zbarvený! Lidi jsou příjemní a ochotní a usměvaví. Z Norska jsem viděla jen kousek a bohužel asi ten horší, co se týče přírody. Moc bych chtěla vidět hory a fjordy (ale to víte:-). Oslo je pěkný, i když dost industriální a plný lidí a obchodů. Ale zároveň plný kultury, taky by si zasloužilo minimálně týden na pořádnou prohlídku! V porovnání se Stockholmem je tam dost žebráků, což se ve Skandinávii prostě jen tak nevidí. Ale jinak lidi děsně příjemní:-) Skandinávie je teda dost drahá, tak myslím, že teď budu chvíli louskat cvrčky, ale stálo to za to:-)

No a včera jsem nedělala zhola nic. Jen večer jsem poseděla se spolubydlícíma, popili jsme italské víno, francouzskou vodku a probrali všechno od politiky, přes náboženství po kulturu. A šla jsem spát ve 2 ráno jako první. Takže momentálně tady ještě každej spí jak Šípková Růženka:-)

Tak jsem dostala několik sprdů. Že nepíšu zápisky-sorry, ale nestíhám. Že nedělám nic do školy, jen si někde popíjím-mami, to není pravda;-) Že tu nedělám nic jinýho než jím a piju jak Dán-to se blíží pravdě. Tak abych to malinko napravila, píšu tenhle příspěvek. Na večeři jsem nebyla několik dní (jím doma témeř sama:-)) a v sobotu odjíždím na týden cestovat po Norsku a Švédsku. A škola? Na stole mám rozloženej článek..Do hlavy mi sám naskákat nechce, potvora. Jinak na maily odepíšu, vyčkejte jste v pořadí:-)

Minulý pátek jsem si úspěšně odprezentovala další prezentaci, címž jsem se malinko přiblížila úspěšnému konci předmětů v Dánsku. (Kdy se budu učit na zkoušky v čechách?na Silvestra?:-)) A večer jsme vyrazily do Social Clubu. Místní vyhlášený klub, kde dávají pivo zadarmo od 23 do 24 hodin. Bylo tam parádně narváno, ale spousta známých. Češi, zahraniční studenti a dokonce jsem potkala Dánku se kterou jsem se seznámila první dny v autobuse:-)Tak jsem kupodivu i tančila (bude ze mě diskotéková královna?) a dala si to jejich free beer (nesnáším, jak to všude dávají do třetinek a ještě to jejich pivo nic moc). No a jely jsme domů kolem 4 ranní. V sobotu jsme vyrazily na kole na jižní pláž. Bohužel nám trvalo než jsme se našly, pak jsme se ztratily na cestě a pěkně vymrzly. Tak jsme šlapaly rychle do města a zasedly do první kavárny na kafe:-) Z úsporných důvodů jsem si dala espresso, bohužel bylo menší než sklenička na panáka:-( Tak jsem to jen tak srkla a jela domů. No a myslela jsem, jak strávím pěkný klidný večer doma. ťuk ťuk, kdo je tam?Spolubydlící. Co chcete?Jdeme pít. Tak jsme popili ve společné místnosti a pak se přesunuli znovu Social Clubu. Tentokrát tam bylo hodně Dánů, ale byla sranda, že jsem byla se svýma spolubydlícíma. A zakončili jsme to nočním jídlem po návratu dom:-) V neděli jsem se kráááásně flákala!:-)Tady jsou všichni tak líní, že to na mě pomalinku přenášejí. Ještě odolávám, ale jak dlouho?! V pondělí jsem jela do školy, kopírovat a pak jsem si vystála frontu na úřadě a zažádala o CPR number, konečně. Vtipný, že fronty na úřadě nejsou jen českým koloritem:-)) Venku svítilo sluníčko a já myslela, že se projdu po města, ale začala na mě sedat mrcha chřipka.  A sedla. Tak jsem nakoupila citróny a vypila litry horkýho čaje s citronem a medem:-)V úterý po jazykovce jsem šly na kafe do kavárny a zjistily jsme, že tam točí Budvar! Musím někdy omrknout cenu. Ve studentským domě byl koncert-v pozvánce byl rock a další žánry. Ale byl to jazz jak vyšitej a bylo to fajn, jen jsme se moc neslyšeli. Ale tančily tam dva páry a spadla mi čelist-byli úžasní! Mno a ve středu jsme se sešly naplánovat naši úžasnou cestu na sever. Nojo, jenže prázdniny nemáme jen my, ale celá Skandinávie, takže většina hostelů byla obsazená.Mimochodem jsou to bramborový prázdniny-dřív měly děti volno, aby pomohly se sklizní! Každopádně nakonec jedeme do Malmo, Osla, možná Bergen, Uppsaly a Stockholmu. Přejezdy většinou v noci, abychom nemusely platit ubytování:-) Tak jsem zvědavá, co z našich severních sousedů uvidím. Ale dobrodružství musí být:-)) Odjezd v sobotu ráno. Další příspěvek po příjezdu-pravděpodobně další sobotu. Zatím aspoň nějaký fotky…